Zlín, město protkané vizí Tomáše Bati, se pyšní řadou architektonických skvostů. Mezi nimi se jednoznačně vyjímá Velké kino, monumentální funkcionalistická stavba, která byla ve své době jedním z největších jednosálových kin v Evropě. Devět let však brány této památky zůstávají zavřené, což vytváří silnou touhu po jejím návratu na kulturní mapu Zlína. A zdá se, že se jí brzy dočkáme - Velké kino prochází rozsáhlou a dlouho očekávanou rekonstrukcí, která slibuje proměnit historický unikát v moderní, multifunkční kulturní centrum pro 21. století.
Když se v roce 1932 Velké kino otevíralo, nabízelo úctyhodnou kapacitu 2270 sedadel v jediném sále. Šlo o impozantní počin, který reflektoval Baťovu vizi moderního a funkčního města. Autorem návrhu byl dvorní baťovský architekt František Lýdie Gahura, muž, který stál za koncepty „Továrny v zahradách' a „Města v zahradách'. Tyto myšlenky se promítly i do podoby Náměstí Práce, jehož dominantou se Velké kino stalo spolu s Obchodním domem a hotelem Společenský dům (dnešní Hotel Zlín).
Gahurova genialita spočívala v jednoduchosti a funkčnosti. Pro šikmou podlahu kina, která zajistila vynikající viditelnost ze všech míst, dokázal mistrně využít přirozenou svažitost terénu. Klíčovou a dodnes obdivovanou vlastností je pak jeho nosná konstrukce, která umožnila vybudovat obrovský sál bez jediného podpůrného sloupu, což byl na tehdejší dobu obdivuhodný technický výkon. Ačkoliv Gahura původně plánoval kino jako dočasnou stavbu, která měla být později demontována a přesunuta, osud tomu chtěl jinak a Velké kino se stalo trvalou součástí zlínského panoramatu.
„Baťova vize nebyla jen o obuvi, ale o komplexním životě - o místě, kde se dobře pracuje, bydlí i tráví volný čas. A právě Velké kino bylo esencí této myšlenky - nabízelo kulturu a zábavu masám v době, kdy to nebylo zdaleka samozřejmé.'
Po desetiletích provozu, během nichž sloužilo nejen filmovým projekcím, ale i společenským událostem, se Velké kino ocitlo v havarijním stavu. Posledních devět let je uzavřené a jeho osud byl dlouho nejistý. Diskuze o jeho rekonstrukci probíhaly ve Zlíně roky a mezinárodní architektonická soutěž, v níž uspělo studio re:architekti, se konala již v roce 2015.
Přestože město dříve upřednostňovalo jiné investice, jako například přestavbu náměstí Míru, nakonec se misky vah přiklonily k Velkému kinu. Důvody byly pragmatické: oprava kina je v pokročilejší fázi příprav a je finančně méně náročná než složité plány pro náměstí. Toto strategické rozhodnutí otevírá cestu k jeho brzkému znovuzrození.
Koncepce obnovy od studia re:architekti je postavena na dvou pilířích: zachování původního tvaru a konstrukce kina a vytvoření kvalitní městské kulturní instituce. Zvenku si budova zachová svůj ikonický vzhled - jednoduchý světlý kvádr s vystupující prosklenou vstupní částí. Památkáři dbali na to, aby nedošlo k narušení původního minimalistického výrazu.
Radikální změny však nastanou uvnitř. Místo jednoho obřího sálu budou nově k dispozici dva sály: malý pro zhruba 200 lidí a velký s kapacitou až pro 1000 sedících diváků. Ten i po snížení kapacity zůstane jedním z největších v Evropě. Cílem je, aby se Velké kino stalo skutečným kulturním centrem Zlína. Nebude sloužit jen filmovým projekcím, ale stane se multifunkčním prostorem pro:
Tato flexibilita zajistí, že prostor bude plně využit a stane se pulzujícím srdcem města. Bude vybaven pouze základní ozvučovací a osvětlovací technikou, což umožní budoucím uživatelům přizpůsobit si prostor pro konkrétní události.
Rekonstrukce Velkého kina představuje značnou investici. Předpokládané náklady se pohybují kolem půl miliardy korun bez DPH, což je oproti původním odhadům výrazný nárůst, způsobený zdražováním materiálů, prací a zaváděním nových technologií. Tato suma klade značné nároky na rozpočet města, které se snaží zajistit financování.
Pokud vše půjde podle ideálního scénáře, město by mělo stavební povolení získat ještě letos. Stavební práce by pak mohly začít koncem roku 2024 a samotná rekonstrukce by měla trvat přibližně dva roky. Je však nutné počítat s potenciálními zdrženími v případě odvolání proti stavebnímu povolení či výsledkům soutěže. Přesto je patrné odhodlání města dotáhnout tento klíčový projekt do úspěšného konce.
Obnova Velkého kina Zlín není pouhou rekonstrukcí budovy. Je to investice do budoucnosti města, do jeho kulturního života a společenské soudržnosti. Tento baťovský unikát, který kdysi udával tón ve filmovém průmyslu, se nyní promění v moderní, flexibilní prostor, jenž nabídne široké spektrum kulturních a společenských zážitků. Stane se místem setkávání, inspirace a zábavy, které odráží dynamiku a ambice Zlína v 21. století. Jeho znovuzrození je důkazem, že i historické památky mohou dýchat novým životem a sloužit moderním potřebám, aniž by ztratily svůj původní půvab a význam.