Máte doma kočku, která ráda loví myši, nebo ji krmíte syrovým masem? Pak byste měli být obzvlášť pozorní. Tasemnice u koček jsou poměrně častý problém a v některých případech hrozí i přenos na člověka. Jak poznáte, že má vaše kočka tasemnici, jak se jí zbavit a jak se před nákazou chránit?
Kočka se nemůže nakazit tasemnicí jen tak. Vždy potřebuje mezihostitele. Nejčastěji se nakazí:
Venkovní kočky a kočky s přístupem ven jsou tak vystaveny vyššímu riziku nákazy než kočky žijící pouze v bytě.
V počáteční fázi nemusí být nákaza tasemnicí vůbec patrná. Později se mohou objevit následující příznaky:
Důležité je zmínit, že se články i vajíčka tasemnice vylučují nepravidelně, proto je dobré provést koprologické vyšetření trusu (rozbor stolice) u veterináře, aby se zjistila přítomnost vajíček i v případě, že články v trusu nevidíte. Ideální je sbírat vzorek stolice po dobu tří dnů.
Ano, některé druhy tasemnic, které se vyskytují u koček, jsou přenosné na člověka. Člověk se může stát buď mezihostitelem (a v jeho těle se vyvine larva - boubel), nebo konečným hostitelem (a v jeho trávicím traktu se vyvine dospělá tasemnice).
Nejčastěji se člověk nakazí pozřením vajíček tasemnice. To může nastat například nedostatečnou hygienou po kontaktu s kočičími výkaly nebo kontaminovanou půdou. V extrémních případech, pokud se v těle člověka vytvoří boubel tasemnice (cysticerkóza nebo echinokokóza) a usadí se v důležitých orgánech (svaly, játra, plíce, mozek), může se jednat o závažné onemocnění.
Prevence je klíčová. Zde je několik tipů, jak minimalizovat riziko nákazy:
Pokud máte podezření, že má vaše kočka tasemnici, neváhejte a navštivte veterináře. Ten provede vyšetření a doporučí vhodnou léčbu. Léčba tasemnice je obvykle jednoduchá a spočívá v podání antiparazitika.
Závěrem: Tasemnice u koček představují riziko, ale s pravidelnou prevencí a dodržováním hygieny je možné riziko nákazy minimalizovat. Dbejte na zdraví své kočky i své vlastní!